Denny Zahradník se představuje
Můj vztah ke krásnu a zalíbení ve výtvarném umění různého druhu byl patrný už v mládí a i když jsem se začal pohybovat ve strojírenském průmyslu v důsledku určitého omezení ze strany komunistického režimu, i tam jsem už vyráběl různé výtvarné předměty většinou z ušlechtilých kovů a skla. Několik let jsem se jako rýsovač musel ponořit do tajů technických výkresů, kde jsem získal určitou průpravu v oblasti přesnosti kreslených ploch a perspektivy. To už nebylo daleko k malování a k výtvarné tvorbě. Jelikož jsem se ovšem v té době věnoval více hudbě a zpěvu, trvalo ještě hodně let, než jsem se dostal k obrazům. Teprve v posledních letech se vytvořily podmínky, čas a prostor pro tuto formu projevu mého vnitřního cítění a vidění světa.
Můj dědeček jako malíř - krajinář mi zřejmě předal gen pro přírodní detail, kde hledám zajímavé souvislosti hry světla a vody, což jsem vyjádřil v sérii několika obrazů s tématikou kapek rosy na listech a stvolech trávy. Hledání pozitivních jevů v přírodě i všude kolem nás je mým krédem, čímž chci vytvářet příjemný a oku lahodící pocit z mých obrazů. Naše těžce zkoušená duše v tomto moderním komplikovaném a často agresivním světě si přece zaslouží spočinout v náručí pokoje a harmonie barev, které se dají ztvárnit i v obrazech a v podobné výtvarné tvorbě.
Jako autodidakt, bych se tedy rád chtěl dále rozvíjet a předávat na plátno šířeji a hlouběji své niterné pocity a hrát si s pestrou paletou barev, kterou nám naše planeta dává k dispozici, i když je to pouze slabý odvar toho, co je pro nás přichystáno v jiných dimenzích universa, kam se každý v určeném čase přesuneme.
Společně s mou chotí se snažíme rozvíjet hlavně duchovní oblast života, která často úpí a skomírá v náručí materialismu a citové prázdnoty a nevidí perspektivu budoucna. A právě výtvarné umění nás vede k hlubšímu zamyšlení se nad samými sebou a nad smyslem svého života.
